Historie obce

Na území obce je doloženo intenzivní osídlení z mnoha úseků staršího pravěku, rané doby dějinné a středověku.

     Přírodní prostředí, v němž leží i dnešní obec, vytváří vhodné podmínky pro lidská sídliště již 7000 let. V polohách „V bahnech" a „Nad bahny" bylo několikrát (naposled v roce 1991) opakované zjištěno osídlení z mladší doby kamenné, tj.období po příchodu prvních zemědělců do naší země. Stále jsou zde nacházeny kamenné nástroje ze šedozeleného kamene a šedého pazourku, keramika zdobená liniemi a vpichy, zlomky zrnotěrek a kosti zvířat. Na orané ploše jsou patrné šedé plochy tvarů buď kruhových (jámy po kůlech), obdélných (chaty) či nepravidelných (odpadní jámy). Část nálezů z těchto objektů je uložena v muzeu v Jičíně.

     Západně od obce směrem k Sedlišti byla nalezena bronzová sekerka. Pravděpodobně tomuto období náležela i J.V.Černým prokopaná mohyla s žárovým pohřbem v zahradě pana Vaníčka poblíž hřbitovní zdi.

     Nejcennějším nálezem z Bystřice je laténský kostrový hrob objevený při orbě v roce 1968. Dr.Spurný z Archeologického ústavu v Praze mohl provést záchranný výzkum a získat nálezy včetně kostí pohřbeného Kelta. Ten zemřel asi ve věku mezi 30-ti a 40-ti lety. Do hrobu mu byl dán železný meč, železný hrot kopí, tři duté železné kroužky (asi z opasku) a bronzový náramek. Hrob je datován do 3.století př.n.l.

     Nejstaršími kopanými objekty jsou hroby zjištěné při stavbě silnice z Bystřice do Střevače. V hloubce asi 50 cm byly odkryty kostry uložené na zádech, hlavou k východu. Hroby byly překryty pískovcovými deskami. Datace hrobů je možná dík zachovaným ženským šperkům – záušnicím z bronzu (někdy postříbřeného) do 10.století. Čtyři tyto záušnice jsou uloženy v muzeu v Jičíně, 17 kusů v Národním muzeu v Praze. V obci i na přilehlých polích jsou často nacházeny i střepy, dokládající obydlí z tohoto období. Bystřice tedy patří k nejstarším obcím našeho regionu.

     První písemná zmínka o dnešní obci je z roku 1396. Nálezy keramiky z obce a jejího bezprostředního okolí posouvají však její existenci do konce předchozího století, kdy byl náš kraj záměrně plošně kolonizován. Gotický kostel P.Marie je datován do poloviny 14.století, v 16.století byl přestavěn a jeho interiér byl znovu pořízen (pravděpodobně po období ničení těchto staveb a jejich zařízení v době husitské) ve výtvarném stylu renesance (křtitelnice a zvon zachovány dodnes). V této době sem byly pohřbeni i někteří příslušníci početného rodu Kopidlanských, jejichž náhrobek je též z 16.století.

     Střepy nalezené na území Bystřice potvrzují v tomto místě osídlení z doby hradištní (10.století), období raného středověku (14.-15.století) a v novověku (16.století až po dnešek). V prohlédnutých úsecích tvořila profil ornice (do hloubky 70 cm) jílovitohlinitá vrstva až do hloubky 100-140 cm. Reliéf krajiny v tomto místě zůstává stejný nejméně po dobu 7000 let. Místo je situováno k severu a poměrně značně vzdáleno od vodního toku. Proto je pravěké a raně středověké osídlení zatím zachyceno na ploše dnešní obce a jejím bezprostředním okolí.

© 2012 | Comtex Network Systems | Administrace |                                                | Nahoru ^