Ale historie se opakuje. Dětiček plný sál, byly nabité energií, neustále chtěly soutěžit a když zjistily, že i hudba může být na přání, motaly se v davu okolo pana zvukaře a vybíraly oblíbené písničky dnešní doby skoro sami.Zato bál pro dospělé o týden později byl v mnohem menším počtu.
Jako by si dnes človíčci neuměli udělat ze sebe legraci. Snad je to hektickou dobou a starostmi dnešního života, ale právě proto se takové akce pořádají, aby nám na chvilku pomohly zapomenout a odreagovat se. Nicméně Nastěnka se svými družkami a parta sněhuláků se ohromně bavily. Přidal se i řezník (bez jitrnic ) , smrtka či kovboj, to stačilo k tomu, abychom se při hudbě a povídání p.Jiterského bavili až do ranních hodin.
Škoda, že tuto takřka zdravotní odpočinkovou terapii nevyužije víc občanů. Snad to chce čas a lidičky přijdou na to, že veselému člověku připadá veselý celý svět a že smích léčí, ale jen ty, co se umějí smát.Tak za rok přijďte, ať je nás víc !!!